SDH Chlum u Křemže
člen české hasičské jednoty

V roce 2014 - 110. trvání dobrovolných hasičů v Chlumu.

Založení sboru

V roce 1904 již 15 let stála Eiffelova věž v Paříži, v Anglii byla založena automobilka Rolls – Royce a v Chlumu „Ve schůzi obecního zástupitelstva v Chlumě dne 17.9.1904, ku kteréž i zastupci hasičského sboru Křemežského pozváni byli, stalo se usnešení, aby pro politickou obec Chlumskou samostatný sbor zařízen byl. Ve schůzi této přijaty byly stanovy dle sboru Křemežského a zvolen byl  zvláštní užší zařizující výbor, sestávající z bratrů Jakuba Čížka, Františka Housky, Jana Houšky, Matěje Filipa, Františka Hrubeše, Mat. Nováka, Vojtěcha Kříže a Jana Zimermanna.“ Tolik zápis v Památní knize dobrovolného spolku hasičského v Křemži.

V listopadu 1904 Chlumský sbor žádal o povolení stejnokroje, signálů a trubek hasičských. 14.12.1904 se žádá za udělení podpory na potřeby hasičské, jmenovitě ku zakoupení nové stříkačky. Sboru bylo dne 9.2.1905 oznámeno, že „15.2.1905 navštíví obec Chlumskou zástupce R.A. Smekala, žádaje aby zastupitelstvo o tom uvědomeno bylo. 15.2.1905 od c.k. místodržitelství stvrzení spolku hasičského a udělení jemu právo veřejnosti. 26.2.1905 Raimund Augistin Smekal oznamuje, že během příštího týdne stříkačka sboru zaslána bude a dne 5. března 1905 vyzkoušena bude.“

Od této doby se odvíjí aktivní činnost sboru dobrovolných hasičů v Chlumu. Ovšem, Chlumští hasiči byli aktivní, již před tímto okamžikem, jak o tom svědčí zápis ve  Farní kronice církve římskokatolické ve Křemži. „Dne 2.2.1898 odpoledne (dopoledne byl požár v Loučeji) vznikl požár v domě č.p. 27 U Filípků. Asi za půl hodiny po vyhlášení poplachu křemežským trubačem Janem Bendou a kostelními zvony zasáhli dva požární sbory, z Křemže a z Chlumu, další hasiči přijeli později.“

Členská základna

Na ustanovující valné hromadě 5. února 1905 byli zvoleni následující funkcionáři: Za předsedu František Houska, funkci vykonával do r. 1925, kdy zemřel, za velitele František Hrubeš, funkci vykonával do r. 1924, do r. 1927 starosta, potom hasič, jeho náměstka Vojtěch Kříž, do r. 1914 náměstek velitele, potom hasič, Matěj Novák, do r. 1914 pokladník, do r. 1927 hasič, potom starosta, za přísedící Jakub Čížek, Jan Janeš, Antonín Zimerman, Tomáš Šebesta, Matouš Hrubeš, Šimon Sládek a Jan Cipín, do r. 1914 jednatel, do r. 1918 hasič, do r. 1924 pokladník, odtud hasič. Za náhradníky Antonín Cipín, Jan Bednář ze Lhotky, za pokladníka Jan Houška, Mat. Novák, za jednatele Jan Cipín, za revizory účtů Jan Houška, Jan Borovka a Josef Čížek.

Dalšími bratry, kteří byli členy hasičského sboru v Chlumu od roku 1905, byli: Karel Cimermann, Vojtěch Stolař, Matěj Kučera, od r. 1934 čestný člen, Jan Hájek, od r. 1934 čestný člen, Antonín Domin, od r. 1934 čestný člen, Vincenc (Čeněk) Bartoš, od r. 1934 čestný člen, Jan Sahan, do r. 1923 lezec, odtud hasič, Jan Bednář, do r. 1914 hasič, do r. 1918 pokladník, do r. 1924 hasič, od té doby pokladník, Jakub Šiler, od r. 1905 hasič, od r. 1924 samaritán, Josef Domin, náčelník lezců a dozorce náčiní, vystoupil, Antonín Stropek, hasič, vystoupil, Antonín Ungerman od. R. 1905 hasič, od r. 1934 čestný člen, Jakub Janeš, hasič, vystoupil, Jan Plánský, do r. 1918 hasič, do r. 1928 náměstek velitele, potom velitel, od r. 1934 čestný člen, Petr Šimeček, hasič do r. 1924, jednatel do r. 1927, potom samaritán, Václav Pirný, hasič, Matěj Bürger, hasič, Václav Jindra, hasič, Vojtěch Bauer, hasič, Rudolf Sýkora, Tomáš Plánský, Tomáš Linha.

Za rok 1905 se zaplatil Velešínské župě příspěvek 10 zlatých, 50 krejcarů. K 8.1.1915 se hlásí 32 členů činných. 22.2.1916 64 členů činných (seznam zaslán župě dvojmo na rok 1915 po třikrát – divná věc). 30.12.1916 seznam členů zaslán župě dvojmo na rok 1916 je 60 činných členů z nich 36 na vojně. 2.1.1918 seznam členů zaslán župě (do Velešína) dvojmo za rok 1917 členů je 58 z nich 42 na vojně.

V jednatelské správě za rok 1929 bratr jednatel Jaroslav Soukup, v Protokolární knize sboru hasičů v Chlumu k výročí 25 let od vzniku spolku Sboru dobrovolných hasičů píše „Bratři kteří věrně po celé čtvrt století stáli v šiku sboru našeho a dočkali se dne dnešního jsou tito – Novák Matěj, Plánský Jan, Bednář Jan, Hrubeš František, Šebesta Tomáš, Hájek Jan, Sahan Jan, Domin Antonín, Šiller Jakub, Šimeček Petr, Cipín Jan, Kříž Vojtěch, Pirný Václav, Stolař Vojtěch, Ungerman Antonín, Bürger Matěj, Bartoš Čeněk, Kučera Matěj, Jindra Václav.

Vám patří upřímný a srdečný náš dík! Avšak nesmíme zapomenout ani na ty, kteří by snad do dnes též věrně stáli při našem sboru, ale nebylo jim dopřáno dnešního dne se dočkati a zemřeli buď doma anebo padli na poli cti a slávy ve světové válce. Jsou to: předně náš nezapomenutelný dlouholetý starosta sboru br. Houska František, Cimrman Karel, Bauer Vojtěch, Sýkora Rudolf (zemřel na bojišti), Sládek František, Loučej, (zemřel na bojišti), Plánský Tomáš (zemřel na bojišti), Čížek Jakub a Linha Tomáš (zemřel na bojišti). Vás bratři s úctou vzpomínám a volám za vámi čest a věčná budiž vám paměť.“

Za rok 1930 sbor čítá 109 členů, z toho činných 73, 60 v Chlumu, 13 v Loučeji, přispívajících 36 vesměs z Chlumu a úřední odhad hasičského majetku je 30.000 Kč, odhad tento učinil župní hasič dozorce J. Šimek z Třísova.

V roce 1936 má sbor 165 členů. Za rok 1944 předpis hasičských členských příspěvků za 49 členů, 2 členové v říši. V roce 1946 bylo 42 členů.

V roce 1990 došlo, v rámci společenských mněn v celé republice, k přihlášení našeho sboru k České hasičské jednotě. Druhá organizace na poli dobrovolných hasičů má název Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Tyto dvě organizace vedli od svého založení téměř nesmiřitelný boj mezi sebou, vedoucí až k dramatickým událostem při účasti na soutěžích, kdy nesměli startovat družstva z druhé organizace. Naštěstí v průběhu let dospělo nejvyšší vedení v obou organizacích k názoru, že zde nejsou proto, aby dobrovolným hasičům bránili v jejich činnosti, ale aby je v této záslužné činnosti podporovali. Také ze strany státních orgánů, po letech názoru, že dobráci nejsou třeba, začíná být jejich postoj vstřícnější.

V roce 2014 má sbor 70 členů, z toho 12 v zásahové jednotce obce.

Technika

První stříkačka, jak už bylo uvedeno výše, byla ruční, tažená koňmi. Zajímavé je, že od založení sboru v Chlumu, byli členy sboru i občané z Loučeje, kde měli svoji stříkačku a též vyčleněný pár koní k zapřahání do stříkačky. Koňské potahy i v Chlumu i v Loučeji byli každoročně pojištěni. K osamostatnění sboru v Loučeji došlo v roce 1935.

Po skončení II. světové války, 1.8.1945 byl dobrovolnému hasičskému sboru v Chlumu zapůjčen nákladní automobil Steyr 1500. Podle vzpomínek řidičů, kteří s tímto automobilem jezdili, byla provedena ve stodole u Vojtíků nástavba, krytá kabina a dále v Českém Krumlově u státních hasičů byla provedena úprava pro upevnění motorové stříkačky PS 8 na korbě.

V době probíhající studené války, vyšlo nařízení, které požadovalo, aby bylo možné nahradit v hasičském sboru muže řidiče, kteří budou odvedeni do války, ženami. Od žen se požadovalo, aby se naučili jezdit s hasičským autem. Ze sboru Chlum, byla na řidičský kurz, poslána paní Marie Houšková. S výše uvedeným nákladním automobilem Steyr se naučila jezdit a oprávnění, řidičský průkaz č. A117978 získala dne 8.7.1955.

Štajra, jak byl hovorově nazýván nákladní automobil Steyr 1500, sloužila přes 20 let, až byla nahrazena Tatrou 805, která byla oblíbená a zvaná Kačena. Udržovat Tatru 805 v provozu schopném stavu bylo nad síly dobrovolných hasičů v Chlumu, proto se o technické prohlídky starali hasiči z detašované stanice ve Křemži. Sloužila téměř 10 let. Po Kačeně přišla Praga V3S, ale ani ta nevydržela u sboru dlouho. Od roku 1992 do roku 2012 sbor neměl žádné auto. Pro zásahovou jednotku obce v Chlumu, bylo pořízeno v roce 2013, zásluhou obecního zastupitelstva Městyse Křemže a starosty ing. Josefa Troupa, dodávkové auto Renault Master pro 9 osob.

Zásahy

Je obdivuhodné, že s novou ruční kočárovou stříkačkou od Raimunda Augistina Smekala, která byla sboru dodána dne 5.3.1905, již 1.6.1905 byly chlumští hasiči při požáru v Nové Vsi, 19.6.1905 ve Mříčí a 30.11.1905 v Chlumečku.

Během let se přihodilo požárů mnohem více, ale na tomto místě chci připomenout pouze některé.

V roce 1919 br. jednatel František Kovář píše „bylo jednáno o přípisu p. Špačka hospodářského správce v Chlumečku, kterým děkuje za služby hasičské sboru dobrovolných hasičů z Chlumu při hořící kůlně obilní v Chlumečku, a za odměnu poukázal sboru našemu půl hl. piva.“

V roce1925 br. jednatel Petr Šimeček píše „Požár jsme měli jeden v Křemži u Františka Lekeše při kterém byl náš sbor dobrovolných hasičů z Chlumu vzor.

Jednatelská správa za rok 1925 uvádí, že byl náš zbor 4 x alarmován, když hořel dřevník u Šafrů ve Křemži, (28.12.1928), 24.7.1929 hořela chvoj v Pastvištích a hned druhý den na to hořela výměnčí chalupa u Valše, kterou zapálil blesk, po čtvrté při revisi konané Zemským hasičským dozorcem p. Šemberou z Budějovic. Dále zápis k požáru dne 30.12.1929 ve Mříčí uvádí „z dosud nezjištěné příčiny vypukl požár ve Mříčí u p. Krátkého, kamž náš sbor dojel z okolních sborů první a velmi účinně zasáhl do hašení tak že zabráněno rozšíření ohně na obytné budovy.“ Na valné hromadě (dva dny po požáru) 1.1.1930 ve správě dozorce náčiní br. Klem. Soukup oznamuje, že vše jest v nejlepším pořádku, po posledním ohni ve Mříčí, stříkačka řádně vyčištěna a připravena k další službě hasičské. Dále na závěr valné hromady br. starosta (Matěj Novák), provolal zdar další hasičské činnosti při čemž poděkoval s povděkem bratřím kteří se zúčastnili požáru ve Mříčí 30.12.1929 neboť byl jak, prohlásil, velice potěšen pochvalou jakou slyšel od občanů mříčských na náš sbor a kteří jemu jako hlavě sboru našeho vzdávali zasloužené díky.“

Hasičárna

Kde byla původní hasičárna a jak ji bratři hasiči nazývali je uvedeno ve Správě jednatelské za rok 1919. Br. jednatel sboru Tomáš Kovář začíná „Opět uplynul rok našeho života do moře věčnosti, tentokráte však byl to rok ve znamení Svobody. Náš sbor za účasti spolku Komenský z Chlumu a Jednoty pošumavské uspořádal na věčnou paměť potomkům, na osvobození Československého národa zasazení Lípy Svobody nazvanou lípou, která zasazena je na návsi za kaplí na rozcestí proti v chodu do hostince u Čížků a proti schráně hasičské“. Na hasičské skladiště byla upravena původní obecní kovárna. V této podobě hasičárna sloužila až do roku 1945, kdy byla upravena pro garážování automobilu Steyr 1500.

V roce 1979 byla znovu rekonstruovaná na garáž pro Tatru 805. V roce 2000 byla rekonstruovaná na hospodu s přístavbou malé garáže, kde byla uložena stříkačka PS 12 s příslušenstvím. Potom proběhla úprava na byt a v roce 1995 byla budova obecním úřadem prodána soukromé osobě. Druhý prodej se uskutečnil v roce 2011 a hasiči se museli k 31.7.2012 z malé garáže vystěhovat. Krátkodobě se nastěhovali do garáže Vojtěcha Zimmermanna a od roku 2012 na nově upravené hasičské cvičiště na Cihelnu.

Sušárna

Na řádné valné hromadě konané dne 1.ledna 1930 v místnosti br. Josefa Cimrmana za účasti 50 členů bratr Vojtěch Cimrman poukazuje, že oněch peněz (asi 3000 Kč) by se mohlo použít ku postavení sušárny na hadice, neboť pro br. Jana Cipína musí býti nepříjemné když se u něho hadice suší a přijde v noci silný vítr a tluče jimi do okna přes které visí aby on vstal a šel hadice vytahovat na půdu a že jest to také nevhodné by se sušili hadice tak daleko od skladiště.

Stavba dřevěné sušárny začala 18.5.1933 a dokončena byla k 1.6.1933, kdy se oznamuje elektrárně ing. Stibrala ve Mříčí, (elektrárna Dívčí Kámen), že je možno v sušárně připojit světlo.

Na chlumské návsi dřevěná sušárna stála přes 40 let. Když dosloužila, byla zbourána a jako náhrada byly postaveny k sušení hadic dva betonové sloupy s ručním navijákem, které slouží jako sušák hadic do dnes.

Hráz na potoce

Jako zdroj vody na návsi se zhotovil rozebíratelný malý jez na Chlumském potoce, až když bylo provedeno opevnění břehů po celé návsi.

O stavbě nového sušáku na hadice i o stavbě jezu, se mnohokrát, téměř deset let, na hasičských schůzích bouřlivě jednalo a diskutovalo a uzavíralo mnoho závazků, kdy se zmíněné stavby provedou.

Děkuji všem členům Sboru dobrovolných hasičů v Chlumu a jejich rodinným příslušníkům za dosavadní práci, omlouvám se tomu, na koho jsem nevzpomněl a přeji nám všem další léta bohaté činnosti našeho sboru. Přiložené fotografie poskytla rodina Houškova z Chlumu a V. Bürger. 

 

Starosta SDH Chlum Václav Bürger.